Farní kostel sv. Petra a Pavla

 

První zmínky o kostele v Mimoni jsou ze 12. století a patří ke starším v severních Čechách. Původní kostel stejně jako fara byly malé dřevěné stavby. Tento kostel byl postupně přestavován a v roce 1661 byl zbořen.

Na jeho místě postavil v letech 1661 – 1663 stavitel Santini Bossi nový barokní kostel. Věž byla postavena samostatně v roce 1674. V jejím třetím poschodí bydlel strážný, jehož úkolem bylo hlavně upozornit na vzniklé požáry a podobné nebezpečí. Nádvoří bylo ohraničeno pevnou zdí a byly vystavěny 4 nárožní kaple a pátá kaple pro zemřelé – kolem kostela byl hřbitov. Jedna z kaplí – na jižní straně kostela –, jejíž stavitelem je kvůli již Giulio Broggio (autor řady staveb v severních Čechách, např. dómu sv. Štěpána a biskupské rezidence v Litoměřicích se dochovala dodnes.

Na hlavním oltáři jsou uloženy ostatky svatých jáhnů a mučedníků Jiřího a Agapita, které byly přivezeny z Říma od papeže Alexandra VII. Tyto byly vyzvednuty přímo z římských katakomb v roce 1647. V den svěcení kostela byly vystaveny po obou stranách hlavního oltáře: svatého Jiří na epištolní (pravé) a svatého Agapita na evangelní (levé) straně oltáře. Ve skříňce sv. Agapita byla i nádoba s jeho krví. Památka na přenesení se slavila každoročně první neděli v září a následující dva dny.

11. června 1806 vypukl v Mimoni velký požár. Protože střechy byly šindelové, kostel rychle vyhořel. Zachráněny byly jen sochy a několik obrazů. Zvony se roztekly. Hlavní oltář shořel. Relikvie sv. Jiřího a Agapita byly poškozeny.

Rekonstrukce zahrnovala přestavbu střechy, při které se zvýšily zdi asi o 1,5 m. Další úpravou bylo dostavění lodi až k věži a tím spojení kostela s věží. Tím se také získal prostor pro vybudování sakristie na levé straně a samostatná kaple na protější straně. Vstup do kaple z venkovní strany byl později zazděn, takže je přístupná jen z kostela. V prodloužení kůrových ochozů byly vybudovány na obou stranách hlavního oltáře oratoře pro panstvo a panské úředníky. Přestavba kostela i věže byla dokončena koncem roku 1807.

Vnitřní zařízení se obnovovalo a doplňovalo postupně. Hlavní oltář byl v roce 1810 vypracován a sestaven podle vzoru hlavního oltáře kostela ve Vídni. Obraz sv. Petra a Pavla nad hlavním oltářem, také z roku 1810, je od mimoňského rodáka Josefa Schmidta. Ten je také autorem nástěnných maleb na klenbě a stěnách presbytáře z roku 1828 a většiny obrazů umístěných v kostele. Požárem poškozené relikvie byly v ženském klášteře Marienthal v Lužici opraveny a uloženy zpět do hlavního oltáře.

V roce 1814 byly z jezuitského semináře ve Vídni koupeny varhany. Ty dnešní byly zabudovány v roce 1929. Latinský nápis nad hlavním vchodem do kostela uvádí, že kostel byl postaven ke cti nejvyššího a nejdobrotivějšího Boha, k poctě Panny Marie, apoštolských knížat Petra a Pavla a jáhnů – mučedníků sv. Jiřího a Agapita.

Farní budova v její dnešní podobě byla vybudována Giuliem Broggiem v letech 1674 – 1677.

Kostel sv. Petra a Pavla je součástí  Poutní cesty Mimoně. Putování po mimoňských církevních památkách začíná a končí v Božím hrobě v Lužické ulici. Dvoukilometrový okruh ukáže putujícím bohatost a krásu místní barokní architektury a možná i přiměje na jednotlivých zastávkách ke krátkému duchovnímu rozjímání. Doprovodné letáky Poutní cesty s mapkou v českém, polském, německém a anglickém jazyce dostanete zdarma v Turistickém informačním centru v ul. V Lukách, v budově Městského muzea (přímo u Božího hrobu).